Důvěra posiluje

Obyčejná chvíle na hřišti… Sedím kousek od dcerky. Ukazuje mi, co všechno na písku postavila, „uvařila“, nachystala. Přiblíží se chlapeček a vezme si lopatičku, se kterou si hrála. Co udělá 3letá holčička? Poběží za maminkou a v pláči bude volat: „Mamiiiii, on mi vzal lopatičku, beeeee!“ Ne, naše Anežka ne. V mžiku se otočí na chlapečka a pěkně mu vyčiní: „Neber mi to, to je moje, dej mi to zpátky.“ Okřiknout ji, ať je hodná holčička a hračku mu nechá, vždyť si může vzít jinou? Kdepak.

Zaplavila mě obrovská vlna úlevy! O tuhle holku se bát nemusím, ta se v životě neztratí. Doma sice kňourá a „maminkuje“, ale umí se o sebe postarat. Umí říct, co se jí nelíbí, co chce, a zabojovat, když jí o něco jde.

Samostatnost a schopnost postavit se sám za sebe učíme děti (i rodiče) na našich lekcích Hrajeme si Mones. Zpočátku to není snadné, sama jsem to zažila. Poznat, že to miminko, které ještě nedávno bylo odkázáno na nás, už může být v některých činnostech samostatné. Že prcek, co ještě nosí plínky, může některé situace vybojovat sám. A pro holčičky to platí stejně!

Řeknu vám, ten pocit úlevy stojí za to! Co lepšího můžeme našemu dítěti do života dát, než naši důvěru, že to zvládne. Samo a bez nás. I když mu to může trvat trochu déle (třeba oblékání) nebo přinést nějakou tu slzičku (při střetu s někým silnějším). To všechno k životu patří. To všechno mu dává sílu. Příště už bude vědět a umět odhadnout své síly a schopnosti.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů