1. hrubá motorika

HLAVOU DOLŮ

Všechna cvičení, v nichž se naše tělo dostane "hlavou dolů", podporují uvolnění celého těla, vnitřních orgánů, svalů i vazů, a zklidnění mysli - dětí i rodičů 🙂

a) Položení miminka hlavou dolů na nohy rodiče (pro nejmenší):

 

  • Sedněte si pohodlně na nižší židličku.
  • Miminko si položte na klín hlavou na vaše kolena, nožičkama směrem k sobě, zádíčka podpírejte rukama, vaše dlaně dosahují až na temeno dítěte.
  • Navažte s děťátkem oční kontakt a pomalu, beze slov natahujete svoje nohy v kolenou - miminko na nich leží jako jako na šikmé ploše v lehkém sklonu hlavou dolů.
  • V konečné poloze miminko chvíli necháme "rozkoukat", pak se pomalu ve stejném sledu vracíme do výchozí polohy.
    Celou dobu udržujte oční kontakt - napojte se na své dítě a jeho potřeby, citlivě reagujte na případné projevy nevole. V takovém případě pohyb zastavte v dané pozici, počkejte na zklidnění, pak pokračujte. Pokud zklidnění nenastane, pomalu, beze slov se vracejte zpět do výchozí pozice.

b) Vyvěšení dítěte hlavou dolů:

 

  • Položte děťátko před sebe na zem na záda.
  • Navažte beze slov oční kontakt.
  • Chytněte dítě za kotníky, udržujte oční kontakt a beze slov VELMI pomalu zvedejte jeho nohy, zadeček a pokud vás pustí dál, pokračujte zvedáním zádíček ramen a hlavy. Dojdete-li až k momentu, kdy se děťátko úplně "odlepí" od země, soustřeďte se, aby tento pohyb byl velmi jemný, plynulý a pomalý.
  • Napojte se na své dítě a jeho potřeby, citlivě reagujte na případné projevy nevole - v tom případě pohyb zastavte, jemně vraťte o krok zpět, počkejte na zklidnění, stále udržujte oční kontakt, pak pokračujte. Pokud zklidnění nenastane, pomalu, beze slov se vracejte zpět do výchozí pozice.
  • Pokud si při tomto cvičení nejste jisté, dítě to vnímá a reaguje na to.
  • Celou dobu udržujte oční kontakt beze slov!
  • V konečné poloze, kdy děťátko visí hlavou dolů, nechejte miminko chvíli "rozkoukat", pak ho pomalu ve stejném sledu vracejte do výchozí polohy - pokládáte hlavičku, krk, ramena, zádíčka, zadeček, nohy.
  • Nezapomeňte dýchat 🙂 Vaše uvolnění je klíčové pro uvolnění dítěte.
  • Při citlivé práci není tato činnost omezená věkem dítěte.
  • Položte děťátko před sebe na zem na záda.
    Navažte beze slov oční kontakt.
    Chytněte dítě za kotníky, udržujte oční kontakt a beze slov dítě velmi pomalu zvedejte za nohy.
    Soustřeďte se na moment, kdy se děťátko úplně "odlepí" od země, aby pohyb byl velmi jemný, plynulý a pomalý.
    Napojte se na své dítě a jeho potřeby, citlivě reagujte na případné projevy nevole - v tom případě pohyb zastavte, jemně vraťte o krok zpět, počkejte na zklidnění, stále udržujte oční kontakt, pak pokračujte. Pokud zklidnění nenastane, pomalu, beze slov se vracejte zpět do výchozí pozice.
    Pokud si při tomto cvičení nejste jisté, dítě to může vnímat a reagovat na to.
    Celou dobu udržujte oční kontakt beze slov!
    V konečné poloze, kdy děťátko visí hlavou dolů, ho nechejte chvíli "rozkoukat", pak ho pomalu ve stejném sledu vracejte do výchozí polohy - pokládáte hlavičku, krk, ramena, zádíčka, zadeček, nohy.
    Důležité je provádět toto cvičení opravdu VELMI POMALU a zcela BEZE SLOV, aby se dítě mohlo soustředit na pocity ve svém těle. Cílem není dítě "rozdovádět", ale zklidnit.
    Nezapomeňte dýchat 🙂 Vaše uvolnění je klíčové pro uvolnění dítěte.

c) Aktivita pro rodiče - tak trochu jiná stojka o zeď:

 

  • Umíte stojku? Pak více slov není potřeba - vzhůru hlavou dolů 🙂
  • Neumíte stojku a bojíte se? Zkuste to jinak, než se obvykle učí: Stoupněte si zády ke zdi, položte ruce na zem, zvedněte jednu nohu a opřete ji o zeď jen tak vysoko, jak je vám to příjemné, přidejte i druhou nohu; můžete zůstat třeba jen v pozici, jako byste dělali trakař.
  • Nohy posunujete "krok za krokem" po zdi tak vysoko, jak je vám příjemné; ruce posuňte po zemi blíž ke zdi, abyste nohama pohodlně dosáhli do potřebné výšky. Pokud jste si na začátku dali ruce příliš daleko a je pro vás náročné se ke zdi přisunout s  rukama na zemi, vraťte se zpět do stoje a začněte znovu s rukama blíže ke zdi.
  • V cílové pozici se opíráte nárty o zeď, očima se díváte mezi své ruce, máte propnuté nohy, zpevněné hýždě. Vydržte v pozici několik vteřin, čas postupně prodlužujte až na půl minuty či déle :-

Aktivita pro rodiče - tak trochu jiná stojka o zeď

  • Umíte stojku? Pak více slov není potřeba - vzhůru hlavou dolů 🙂
  • Neumíte stojku a bojíte se? Zkuste to jinak, než se obvykle učí: Stoupněte si zády ke zdi, položte ruce na zem, zvedněte jednu nohu a opřete ji o zeď jen tak vysoko, jak je vám to příjemné, přidejte i druhou nohu; můžete zůstat třeba jen v pozici, jako byste dělali trakař.
  • Nohy posunujete "krok za krokem" po zdi tak vysoko, jak je vám příjemné; ruce posuňte po zemi blíž ke zdi, abyste nohama pohodlně dosáhli do potřebné výšky. Pokud jste si na začátku dali ruce příliš daleko a je pro vás náročné se ke zdi přisunout s  rukama na zemi, vraťte se zpět do stoje a začněte znovu s rukama blíže ke zdi.
  • V cílové pozici se opíráte nárty o zeď, očima se díváte mezi své ruce, máte propnuté nohy, zpevněné hýždě. Vydržte v pozici několik vteřin, čas postupně prodlužujte až na půl minuty či déle 🙂