Díky následujícím cvičením si dítě prostřednicvím mámy zvyká na nový pohyb - skákání. Při přelézání, vylézání a slézání se učí obratnosti a schopnosti "dobře padat" 🙂

Skáčeme

• Děti v tomto věku ještě samy skákat nezvládnou. Pocit s tím spojený pro ně však není úplně neznámý - v maminčině bříšku ho zažívaly často. I teď ho mohou znovu prožívat prostřednictvím mámy, táty.
• Držte dítě za hrudník zády k vám (aby se mohlo při skákání dívat ven, kolem sebe, nikoliv na vás), nedržíte pod zadečkem, nohy visí volně dolů.
• Skákat můžete na trampolíně nebo jen na zemi - např. přeskakovat nízké překážky.
• Začněte nízkými výskoky. Když dítě reaguje pozitivně, můžete přidávat na intenzitě. Děti většinou skákání milují 🙂
• Pro zvýšení atraktivity skákejte před zrcadlem. Určitě vás napadne, jak zvýšit radost z tohoto pohybu přidáním různých zvuků, slov....

Překonáváme překážky

• Pokud už dítě samo aktivně leze či se plazí, postavte mu překážkovou dráhu z různě vysokých bariér, které dokáže zdolat, např. polštáře, nakloněná rovina (podložte matraci), tyč položená šikmo, Ikea tunel. Jako překážka dobře poslouží i rodič nebo sourozenec - např. přelézt ležícího rodiče, prolézt mezi rozkročenýma nohama, nebo podlézt rodiče v jogové pozici "střecha".
• Když dítě zdolává překážku a neví si s ní rady, zlehka, pomocí svých rukou navádějte jeho tělo do žádoucího pohybu (podepřete mu nohy, lehce potáhněte ruku/ruce). Beze slov!
• Pokud jste zařadili překážku, ze které musí slézt dolů:
  • Navádějte dítě napřed nohama, ne hlavou, tím, že jeho tělo budete "postrkovat po podložce" (nepřevracejte, nezvedejte, nepřenášejte).
  • Nezoufejte, pokud máte doma "kamikadze" 🙂 Určitý typ dětí do všeho půjde po hlavě. Dělejte mu "dole" záchranu. Potřebuje získat zkušenost, jak néjlepe slézt samo podle sebe. Vždy je lepší u toho být a nechat ho "spadnout", než aby tuto zkušenost získalo bez vás, a tudíž bez vaší záchrany dole. Cuknutí mu může stačit jako "varování" pro příště a pokud ne, tak se potřebuje učit padat. Pomozte mu bezpečně procvičovat dovednost jak na pády.

Krabička s žetonky/knoflíky; vkládání tvarů do otvorů.

Připravte si krabici s otvory, mističku a předměty ke vhazování. Dírky v krabičce jsou tak velké, že předmět nepropadne sám, musíme na něj zatlačit.

Je možné vhazovat knoflíky, kuličky nebo žetonky do otvorů v krabici. Také můžete využít pomůcky na vhazování geometrických tvarů (kvádr, válec, apod.). Zvolte přiměřený počet předmětů, aby dítě zvládlo dokončit, postupně můžete počet zvyšovat.

• Vezměte si dítě před sebe zády k sobě nebo dítě může pracovat v leže na zemi. Pak si sedněte vedle něj.
• Nejprve pomalu, pečlivě a beze slov předveďte dítěti jakým způsobem žetonky do krabičky zastrkávat.
• Poté pracuje dítě. Krabičku držíte v ruce nebo leží na zemi. Žetonek vložte do otvoru, naveďte prst dítěte, a jemně zatlačte se slovem "dovnitř".
• Po zvládnutí jedné ruky, trénujte druhou a naposledy můžete střídat pravou a levou ruku dítěte.
• Po zvládnutí základní varianty můžete žetonky nabízet dítěti do ruky. Pomozte mu žeton uchopit a společně zasuňte do otvoru v krabičce. Nastavte otvor tak, jak dítě drží žeton, aby šel zastrčit. Poté opět naveďte prst dítěte a se slovem "dovnitř" zatlačte společně žeton do krabičky.
• Střídejte se s dítětem.
• Pracujte v tichosti.
• Pokud má dítě sourozence, starší může jít příkladem.

Na tác si připravte dřevěný hmoždíř s tloukem, piškoty na talířku (2-3) a misku.

• Nejprve dítěti pečlivě, pomalu a beze slov ukažte:
  • vložení piškotů do hmoždíře,
  • uchopení tlouku,
  • drcení,
  • přesypání nadrcených piškotů do misky.
• S dítětem můžete trénovat:
  • uchopit piškot a přemístit ho do hmoždíře,
  • uchopit tlouk a rozdrtit piškot.
• Rozdrcený piškot může být součástí svačiny.
• Rozmačkávejte i jiné vhodné "ňamky".