LEKCE 3 

Hrajeme si Mones doma

1. skupina

Aktivita pro hrubou motoriku v prostředí domova

Různý povrchy pro dětská i vaše chodidla

Od postavení chodidel se odvíjí zapojení svalů celého pohybového aparátu (správné postavení kotníků, kolen, kyčlí, zapojení břišních svalů...). Proto už od miminek zapojujeme cvičení, při kterém trénujeme zvyšování citlivosti chodidel. Zvědomováním si této části těla už v době, kdy děti ještě nestojí ani nechodí, napomůžeme kvalitnějšímu rozvoji těchto dovedností.

Aktivita doma:

  • Taktilní chodníček:
    • Několik plátěných pytlíčků či povlaků na malé polštářky (ideálně se zapínáním na zip) naplníte různým obsahem (rýže, čočka, fazole, větší i menší kousky lega, knoflíky, molitan....).
    • Pytlíčky položíte vedle sebe/za sebou na zem. Můžete přidat i další různé typy povrchů - např. podložku z lega, balanční podsedák, měkký poštář, ...
    • Dítě držíte za hrudníček v tzv. fotbalovém úchopu (nepodpíráte zadeček). Dítě se BOSÝMA NOHAMA dotkne polštářku. Nepostavujete ho, ale žádoucí je určitá míra zatížení nožiček, aby se dítě dotklo celou plochou chodidla.
    • Na každém povrchu dejte dítěti dostatek času, aby nový vjem procítilo. Pokud chce, umožněte mu  povrch prozkoumat i rukama.
    • Popisujte, co dítě nohama vnímá (měkké, tvrdé, pichlavé, hladké ...).  Spojuje si tak fyzické vjemy s konkrétními pojmy.
  • Balonky:
    • Vezměte si různé druhy balonků, které můžete přikládat k bosým chodidlům či mezi chodidla dítěte (jako ve studiu na šikmé ploše).
    • Můžete pojmenovávat - velký x malý, pichlavý x hladký, tvrdý x měkký.

Aktivity pro rodiče:

  • Při procházce v přírodě si zujte boty a zkuste jít bosí po různých površích - tráva, kamínky, písek, jehličí, listí. Chůzi zpomalte a vnímejte, jak vás každý povrch nutí reagovat jinak.
  • Připravené pytlíčky s různým obsahem můžete využít i k masáží vlastních chodidel (dát si je např. blízko kychyňské linky a chvílemi se po nich projít).

Procvičování jemné motoriky

Třídění tvarů podle - výšky, velikosti s ohledem na přesnost

  • Připravte si tvary (válečky, kostky, kvádry - ze stavebnice) stejné barvy s různou výškou (stačí 3 "válečky")
  • Pracujete na zemi; pokud máte, tak na koberečku. Dítě si vezměte na klín, zády k sobě.
  • Viditelně předveďte špetkový úchop "válečku" (třemi prsty).
  • Poté nabízejte dítěti "váleček" k uchopení. Začněte od nejmenšího - dítě se učí vnímat velikosti.
  • Nechte mu dostatečný čas k nácviku uchopení.
  • Dítěti pomozte "váleček" držet (dotýkáte se pouze ruky dítěte, "váleček" drží dítě).
  • Poté vám dítě předmět vrátí. Nabídněte další k úchopu.
  • Používejte jednoduchá slova "drž" a "pusť".
  • Po zvládnutí jedné ruky, zapojte i druhou.
  • Pracujte v tichosti.

Varianty

  • Můžete použít válečky, kostičky, kvádry, závaží různé šířky nebo i jiné, různě velké tvary, které máte doma k dispozici. Vždy se liší pouze v jednom aspektu (například stejná barva a výška, různá šířka nebo stejná barva a šířka, různá výška).

Pomůcka pro zvýšení dovedností dítěte v běžném životě

Čištění kartáčkem

Připravte si kartáček, který se bude dítěti dobře držet, misku a zeleninu na omývání (bramboru, mrkev,...).

Dítě se učí pracovat s nástrojem.

  • Nabízejte dítěti k uchopení kartáček (ideálně s držadlem nebo na tyčce, lze také zubní kartáček) - střídavě do pravé i levé ruky.
  • Po zvládnutí úchopu můžete pokračovat k další činnosti:
    • Do misky natočte menší množství vody a umístěte ji na tác - slouží k namáčení kartáčku.
    • Pracujte na zemi nebo u stolu, dítě máte na klíně.
    • Nejprve pečlivě, pomalu a beze slov ukažte práci kartáčkem.
    • Potom dítěti veďte ruku - dítě máte na klíně, jednou rukou držte zeleninu, druhou rukou veďte ruku dítěte s kartáčkem.