LEKCE 3 

Hrajeme si Mones doma

2.  skupina

Aktivita pro hrubou motoriku v prostředí domova

Chůze po různých typech povrchů

Od postavení chodidel se odvíjí zapojení svalů celého pohybového aparátu (správné postavení kotníků, kolen, kyčlí, zapojení břišních svalů...). Cvičení, při kterém trénujeme zvyšování citlivosti chodidel, pomáhá ke zlepšování kvality chůze a držení těla.

Rodič předvede, potom zkouší dítě s dopomocí rodiče.

Aktivita doma:

  • Taktilní chodníček:
    • Několik plátěných pytlíčků či povlaků na malé polštářky (ideálně se zapínáním na zip) naplníte různým obsahem (rýže, čočka, fazole, větší i menší kousky lega, knoflíky, molitan....).
    • Pytlíčky položte těsně za sebou - vytvoříte cestičku nebo kruh. Do cestičky můžete přidat i další různé typy povrchů - např. podložku z lega, balanční podsedák, měkký poštář,....
    • Po chodníčku chodíme zásadně BOSÍ! Chodidla se dobře prokrví a lépe reagují na různé doteky.
    • Při chůzi se na každém povrchu zastavte a párkrát přešlápněte z nohy na nohu, aby každá noha dobře procítila povrch, na kterém stojí.
    • Když jde po chodníčku dítě, jistíte ho dle potřeby. Pokud dítě není samostatný chodec, můžete ho mezi jednotlivými polštářky přenést, aby si na ně pouze stouplo a párkrát přešláplo.
    • Na každém povrchu dejte dítěti dostatek času, aby nový vjem procítilo.
    • Popisujte, co dítě nohama vnímá (měkké, tvrdé, pichlavé, hladké ...).  Spojuje si tak fyzické vjemy s konkrétními pojmy.
    • Nechejte dítě, aby si povrch mohlo případně osahat i rukama.

Aktivita venku:

  • Při procházce v přírodě si i s dětmi zujte boty a zkuste jít bosí po různých površích - tráva, kamínky, písek, jehličí, listí. Chůzi zpomalte a vnímejte, jak vás každý povrch nutí reagovat jinak.
  • Přírodní taktilní chodníček:
    • Také na zahradě či v parku si z různých přírodních materiálů můžete vyrobit venkovní taktilní chodníček.
    • Výrobu chodníčku můžete spojit s procházkou, při které si nasbíráte potřebné materiály (klacíky, kamínky, listí, písek, šišky ...).
  • V obou případech popisujte, co nohama při chůzi vnímáte (pichlavé, měkké, tvrdé, ...).

Procvičování jemné motoriky

Třídění tvarů podle - výšky, velikosti, s ohledem na přesnost

  • Připravte si tvary (válečky, kostky, kvádry - ze stavebnice) stejné barvy s různou výškou (stačí 3 "válečky")
  • Pracujete na zemi; pokud máte, tak na koberečku. Dítě si vezměte na klín, zády k sobě.
  • Viditelně předveďte špetkový úchop "válečku" (třemi prsty).
  • Poté nabízejte dítěti "váleček" k uchopení. Začněte od nejmenšího - dítě se učí vnímat velikosti.
  • Nechte mu dostatečný čas k nácviku uchopení.
  • Dítěti pomozte "váleček" držet (dotýkáte se pouze ruky dítěte, "váleček" drží dítě).
  • Poté vám dítě předmět vrátí. Nabídněte další k úchopu.
  • Používejte jednoduchá slova "drž" a "pusť".
  • Po zvládnutí jedné ruky, zapojte i druhou.
  • Pracujte v tichosti.

Varianty

  • Je možné použít válečky (knoflíky nebo cokoli máte doma) různé šířky nebo i jiné, různě velké tvary, které máte doma k dispozici. 

Pomůcka pro zvýšení dovedností dítěte v běžném životě

Čištění kartáčkem

Připravíme si kartáček a zeleninu na omývání (brambory, mrkev, apod.). Vyberte zeleninu i kartáček, který se dítěti bude dobře držet (viz obrázek).

Dítě se učí pracovat s nástrojem a pracovat oběma rukama zároveň.

  • Pracujte na zemi nebo u stolu.
  • Dítě máte na klíně zády k sobě.
  • Nejprve pečlivě, pomalu a beze slov ukažte - v jedné ruce máte zeleninu a ve druhé kartáček.
  • Nabídněte dítěti do jedné ruky zeleninu a do druhé ruky kartáček.
  • Pokud dítě potřebuje pomoc, tak zeshora uchopíte jeho ruce se zeleninou a kartáčkem a zlehka, pomalu, beze slov mu veďte jeho ruce.