DOHADOVÁNÍ / PŘESVĚDČOVÁNÍ

Práce nás lektorek někdy vychází nejen z praxe na lekcích, ale i z osobního života s vlastním dítětem.

Můj syn, který se od dětství projevoval jako diplomat, dokázal vše dohodnout ve prospěch a s pochopením obou stran, mi dával pěkně zabrat. Díky své/mé povaze jsem mu dávno před trendem o „správné“ komunikace s dětmi, naslouchala a jeho názor byl pro mne důležitý. Snažila jsem se na něho netlačit a dávat mu prostor. V té době mne začala ovlivňovat filozofie paní Marie Montessori.

Ano, samozřejmně nevycházelo to vždy tak, aby situaci přijal a nebránil se zuby nehty. Běžně přicházely chvíle, kdy jsem se ho snažila o něčem přesvědčit tak, aby TO pochopil a přijal. Mluvila jsem horem dolem, on měl postupně lepší a lepší agrumenty a já musela být čím dále vynalézavější. Někdy diskuze, dohadování nebralo konce. Byl to oboustraně náročný proces.

Přibližně v jeho 10. letech jsem, díky výcviku v konstelacích, pochopila.

Některé požadavky, rozhodování nebylo v jeho kompetenci.

Já jsem neuměla vzít zodpovědnost na sebe.

Přišel čas a já se začala učit být zodpovědná, rozhodovat bez předchozího domlouvání.

Pokud máte povahu mírnou, nehádavou, tak určitě chápete, že to byl celkem dlouhý proces.

Tak, jak byl syn veden do té doby, bylo pro mne sice přirozené, ale postupně to bylo čím dál více nepraktické. Tak jak jsem začala nacházet vlastní sílu, jsme spoustu situací řešili snadněji. Částo dál i s přehazováním názorů z jednoho na druhého, ale to byly chvíle, kdy byl čas a vlastně se tou výměnou posunoval, prohluboval náš vztah.

Díky prostoru, který jsme dali i této komunikaci s výměnou opačných pohledů na „něco“ je mezi námi důvěra, že jeden druhého posloucháme. Postupně byl synův „hlas“ rovnocenější i ve chvílích, kdy byl jeho názor jiný. To byly TY chvíle, kdy začal být zodpovědný on, kdy jsem to něco začala nechávat na něm.

Diskutovat s dítětem tzv. o všem, se v našem případě „vyplatilo“. Je na VŠ a studuje s nadšením psychologii a jeho téma jsou právě děti, rodiče a škola/školka.

Upřímně ale musím přiznat, že bych některé chvíle raději prožila jinak. Bylo to vážně někdy na hranici mého psychického zdraví.

Sobě a možná i vám, bych raději naordinovala míru přiměřennosti od samého začátku. Naučit se využívat častěji i rodičovskou přirozenou autoritu tzv. – no comment/ bez diskuze.

Na lekcích, v kurzu Hrajeme si montessori s MONES pravidelně sdílíme, jak řešit domlouvání, dohadováním a někdy i otázku manipulace s dítětem, aby udělalo to či ono.

Nikde nejsou odpovědi právě pro naše/vaše dítě a život.

V kurzu se nejen dítě mnohému naučí, rozvine celou škálu dovedností a připraví se do kolektivu ve skupině, školce.

Ale kurz je o setkávání maminek / rodičů, kteří se v malé skupině podporují a společně nachází právě ty nejžádoucnější odpovědi ušité přímo pro ně.

Je nám ctí být vám průvodkyněmi.