Téma pro  maminky

1. týden 

Nabízíme dvě aktivity, jak se zaměstnat v tomto čase.
Povedou vás ke zlepšení komunikace s dítětem. Jak vaše dítě poroste, obě zkušenosti se vám určitě budou hodit čím dál tím více.
 
Pozorujte svou potřebu s dítětem mluvit x nemluvit 
  • Mluvíte, jen když je to opravdu nutné? 
  • Zahlcujete dítěte slovy, když se potřebuje soustředit na nějakou činnost? 
  • Vysvětlujete 100x totéž? 
  • Co se u dítěte změní, když se uhlídáte a v mluvení zvolníte?
Mluvit jen ve chvíli, kdy máte oční kontakt s dítětem.
  • Kolik vám dá práce si uvědomit, jestli se na vás dítě dívá, když mu něco říkáte?
  • Umíte se zastavit a počkat na jeho pohled?
  • Vnímáte jeho ochotu se na vás podívat ve chvíli, kdy o něco “jde”?
 
 
 
Jak je komunikace s dítětem i beze slov úžasná, si můžete přečíst v článku
 
 
Z našich zkušeností je vždy méně více 🙂 

2. týden 

Po prvním týdnu domácí karantény se ukazuje jako základní téma nás všech "mít tak alespoň chvíli pro sebe". A s tím souvisí i naše téma k zamyšlení na následující týden:
 
Měli jste před karanténou své místo v domácnosti? Místo, které ostatní označují to je mámy/táty (pokoj, křeslo, stůl…)?
 
Pokud ano:
  • V této době je opravdu nutné nenechat si ho vzít.
Pokud ne:
  • Nejvyšší čas si takové místo najít! (hmotně i psychicky).

 

 

3. týden

Po druhém týdnu domácí karantény se ukazuje jako základní téma nás všech "zvládání emocí". Může být dítě naším hromosvodem? Je v pořádku, aby nás dítě vidělo v emoci?
 
Téma k zamyšlení na následující týden:
 
Jak se vám daří emoce zvládat? Co vaše výčitky?
 
Dovolíte si emoce pouštět před dítětem, nebo se potřebujete schovat?

 

 

4. týden 

Víte, co je to senzitivní období?
Ohraničený časový úsek, kdy do popředí vystupuje nějaký zvláštní, specifický sklon dítěte. Období zvýšené vnímavosti je přechodná doba, kdy si dítě potřebuje intenzivně prožít, ozkoušet a vytříbit určitou schopnost či povahový rys. A to až do takové míry, že nás rodiče to může "štvát". Jakmile je však toto získáno a upevněno, zvýšená citlivost se ztrácí.
 
Poznáte, jakým senzitivním obdobím prochází vaše dítě?
Jednotlivá období se mohou prolínat. Pozorujte, zda je ve fázi:
  • řeči,
  • řádu, pořádku,
  • tříbení smyslů,
  • pohybu,
  • fascinace malými věcmi,
  • učení sociálnímu chování.

5. týden 

Při pátečním video-rozhovoru jsme se dotkli otázky "Jak podporovat u dítěte jeho sebeobsluhu?".

V 1. týdnu jste měli zjistit, jakou máte potřebu na dítě mluvit.

V tomto týdnu - Rozvíjejte schopnost ztišit se (omezte otázky, domlouvání, vysvětlování).

Při svém ztišení přijdete na činnost, která dítě nejvíce napňuje. Dívejte se, vnímejte, co si rozvíjí.

Dítě miluje opakování a dokáže velice dlouho dělat jednu činnost.

6. týden 

Každé první dítě je v rodině ve zvláštní pozici. Je s námi samo. Pokud jste i vy byli v této situaci, tak si vzpomeňte jaké to bylo. Pokud jste narozené po prvorozeném, zeptejte se svého prvorozeného sourozence.

Co potřebuje dítě od mámy? Pro tento týden vybírám jednu důležitou dětskou potřebu - naši podporu, oporu. Nemusí to být souhlas, je to "informace", že to tak je.

Pro maminky, které mají jedno dítě: 

  • Jak a kdy dítěti podporu projevujete? Jak dítě reaguje, když mu ji dáte?

Pokud máte doma víc dětí, začněte dávat podporu tomu prvnímu. Dovolte si sledovat především reakce provorozeného.

  • Sledujte, jak a jestli se něco mění. 

7. týden 

Disciplína - on/ona nechce, chce jinak

  • Máte někdy pocit, že vaše dítě rozhoduje téměř o všem?
  • Někdy si nejste jisté, ale dítě ano.
  • Někdy si jisté jste, ale dítě jako by si bylo ještě jistější, silnější, a tak je opět podle něho.
  • Co si pod disciplínou představujeme?

1. Položte si otázku, zda to, co chcete, chcete opravdu vy, nebo jste se to jen naučili chtít.

2. Pozorujte zda řád/ne-řád, který chcete, aby byl, vám samotným vyhovuje a zda jeho "nastolování" vás vyčerpává, nebo nikoliv.

3. Dítě může být pouze odlišné od vás. Pokud tu možnost vnímáte nebo dokonce o ní víte, položte si otázku, jestli je nutné nutit jeden druhého do změny.

Jako rodič máte zodpovědnost rozhodovat. Jak vám to jde? 🙂

8. týden 

V tomto týdnu se můžete zaměřit na trpělivost svou i svého dítěte.
 
1. Testujte své pocity:
  • Když pozorujete (pokud to umíte) a ČEKÁTE. 🙂
  • Když musíte na něco, někoho POČKAT.
2. Testujte reakce svého dítěte/svých dětí:
  • Když něco po někom chce a musí POČKAT (nečeká na vás).
  • Když něco chce po vás - musí počkat, nebo má hned vaši pozornost.
 
V pátečním rozhovoru jsme si dali návod, jak získat oboustrannou pozornost, učit se trpělivosti a prohlubovat své sebevědomí a společnou důvěru. 

9. týden 

Celý týden pozorujte své reakce:

  • Kdy rozhodujete ROZUMEM.
  • Kdy vás ovládají EMOCE.

Tím si uděláte test, co u vás převládá. 

Další otázkou je odhalit ve vaší reakci ZVYK.

Díky svému návyku na stejné, podobné situace reagujete návykově. Čí je to tedy reakce? Můžete se v danou chvíli "zastavit" a REAGOVAT  NOVĚ?

Tento úkol vychází z našeho pátečního rozhovoru o našem NON-STOP maminkování.

10. týden 

V minulém týdnu jste pozorovaly své reakce rozumné, emotivní a měly jste odhalovat své podvědomé návyky.

V rozhovoru v minulém týdnu bylo téma týkající se našich rodičů a jejich vlivu na naše dítě.

Pozorujte, kdy podvědomě reagujete jako:

  1. máma
  2. táta 

Pokud cítíte vzdor vůči svému podvědomému chování, ...

... jak reaguje vaše dítě?

Pokud si svou reakci uvědomíte a "opravíte se bez emoce"...

... jak reaguje vaše dítě po změně?

Přeji vám příjemné proměněné zážitky, pocity.

11. týden 

Jak je to se spaním dítěte ve vaší posteli a odkdy má mít dítě vlastní postel, pokoj?

To bylo téma rozhovoru ve čtvrtek.

Je jednoduché najít klíč k tomu, jak to máte mít právě vy doma. Složitější může být cesta k vlastní realizaci. Jde o základní partnerské potřeby, které jsou důležitější než potřeby dítěte.

Pro pochopení a procítění je tu pár možných úkolů:

Cítíte se více jako:

  • matka 
  • žena

Je v pořádku pokud jste v tuto chvíli více zaměřená na roli mámy. ALE...

Jak vás vnímá otec dítěte? Jste v souladu?

Vítě, že ....

Otec dítěte rozhoduje o tom, jak dlouho dítě spí ve společné posteli. A je to také právě ON, kdo vstává a uklidňuje noční probuzení dítěte. Soulad mezi vámi dvěma je právě ve spolupráci a správném načasování, abyste oba dobu přesunu dítěte zvládli.

Co vše se otec naučí a kolik se sama o sobě dozvíte ve chvílích, kdy to nebudete vy, kdo dítě uklidní - tak to je ta skvělá škola rodičovství.

Držím palce a netlačte na pilu. Vnímejte potřeby vás dvou.

Video-hovor  s Monikou 3. dubna v 9:30

Obrázek je dávnou minulostí a připomíná nám studio, kde nám může být tak dobře. Videohovory částečně nahrazují to, co nám chybí. V minulém týdnu jsme si povídali o emocích a o rozdílném způsobu výchovy dětí našich rodičů a nás. Díky maminkám za jejich otevřenost.
Jsem zvědavá, kam nás hovor zavede tento týden.

Rozhovor je pro skupinu 2 - 4 maminek.

Napíšete svůj dotaz dopředu, rozhovor je efektivnější.

Přihlasit se můžete přímo do zprávy.
Můžete mi poslat i sms 777 266 123.

Přihlášení dostanou info ráno před rozhovorem sms a mailem. Zatím jsme se setkávali přes video-messenger. Je dobré ho mít vyzkoušený dopředu.

 

 

 

5 způsobů naší komunikace s mimi 

skupina 0 :   4 - 6 měsíců 

 

S narozením dítěte vznikají návyky, jak s ním komunikujeme. Nabízíme vám několik podnětů, které se vám mohou hodit. 

1. Množství zdrojů

  • Pozornost věnujte tomu, kolik osob, kolik zdrojů, vjemů najednou musí miminko přijímat. 
  • Dítě vám dá najevo, co mu vyhovuje. 

2. Množství slov

  • Je přirozené si s miminkem povídat. 
  • Věnujte stejně tolik prostoru pro ticho, pro pozorování dítěte.

3. Tón hlasu

  • Hlas je silný nástroj pro poznávání emocí.
  • Hrajete si se svým hlasem vědomě? Měňte jeho tón, dynamiku, decibely.

4. Grimasy

  • Upřímnost, autenticita, kterou dítě vnímá z tváře je uklidňující, pokud je věrohodná.
  • S namalovanou pusou a hrou na klauna si zpříjemníte čas.

5. Doteky

  • Po narození dítě nezná hranice svého těla. 
  • Masáží a hlasitým pojmenováváním částí těla miminku pomáháte uvědomit si hranice jeho těla.

Více najdete v článku:

 3 opačné potřeby rodiče a dítěte  

 

Dynamika této doby je jasná. Boj kam ano, kam ne, kudy ano a kudy ne, kdy ano a kdy ne.

1. Dítě se potřebuje HÝBAT  kupředu a rodič má potřebu  CHRÁNIT.

Být dítětem, tak nechápu, v čem je problém. Po předchozím období mimi pohybů na místě, je dítě nepřekonatelně puzeno posunovat se všemi směry. Pohyb ho dělá samostatnějším.

Jako rodič začínám projevovat k dítěti různé formy omezení. Začnu ho chránit od různých nebezpečí, která ho mohou potkat při dobývání prostoru.

2. Dítě potřebuje  PROZKOUMÁVAT  VŠE  a rodič má potřebu  MANITULOVAT  s  jeho tělem.

Dítě má silné nutkání pustit se do všeho, co ještě nezažilo, aby si vytvořilo zdroj vlastních informací. Chce ochutnávat cokoliv, lézt cesta necesta, sáhnout a přitáhnout vše k sobě.

Rodič má za sebou zkušenosti a začne je dítěti předávat podle svých představ. Rozhoduje kam, kudy a kdy, a tak chytá, přenáší, bere, odstraňuje, uklízí... snaží se.

3. Dítě potřebuje vše DĚLAT HNED a rodič  PŘEMÝŠLÍ  a  VYMÝŠLÍ, co by bylo nejlepší.

Pro dítě je největším darem rodič, který s ním dokáže být teď a tady bez přemýšlení a vymýšlení, co bylo nebo co bude. 

Začíná doba, kdy se rodič snaží o nemožné - ovlivnit, zpomalit, přizpůsobit dítě a jeho vnitřní puzení k pohybu.

ÚKOLY  pro rodiče

1. Rozlište, kdy oprávněně omezíte zkoumání dítěte, od VLASTNÍHO strachu.

2. Ohlídejte si svou PRVNÍ REAKCI, která může dítě zabrzdit od touhy zkoumat.

3. POZORUJTE vlastní pohyb (hlavně své ruce), které mohou zbytečně rychle "pomáhat" dítěti. Udělejte si čas na objevování dovedností dítěte.